Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska

Aktuality

Stanovisko Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska, z.s.
Cílený Program podpory zaměstnanosti „Antivirus“
 
 
Vážené kolegyně a vážení kolegové,
v pondělí 6. 4. 2020 od 12 hodin startuje program Antivirus, který je vyhlášen Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Vzhledem k množství vyhlašovaných programů různými ministerstvy bychom vám rádi poskytli orientaci v těchto programech.
Vzhledem k tomu, že naše členské školy jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení MŠMT ČR řídí se zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a zároveň se na naše školy vztahuje zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením ve znění zákona č. 562/2004 Sb., tudíž z toho vyplývá, že se na naše členské subjekty vypsaný program Antivirus nevztahuje.

Vysvětlení:
1. Ze státního rozpočtu se za podmínek stanovených školským zákonem a zákonem č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol a školských zařízení zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení. Výše finančních prostředků je stanovena na celý kalendářní rok, v případě soukromých škol a školských zařízení na školní rok. Tyto finanční prostředky jsou účelově určeny na výdaje vymezené v § 160 školského zákona, resp. § 1 zákona č. 306/1999 Sb. Jedná se neinvestiční výdaje související s činností školy či školského zařízení, a to zejména mzdy zaměstnanců (pedagogických i nepedagogických) zajišťujících vzdělávací činnosti a školské služby, popřípadě také náhrady mzdy.
Omezení vyplývající z nouzového stavu (pro základní školy, střední školy, vyšší odborné školy a základní umělecké školy) nebo v návaznosti na nouzový stav (v případě mateřských škol a školských zařízení) nemá vliv na stanovenou výši prostředků/dotace ze státního rozpočtu (rozpočtové kapitoly MŠMT) pro příslušnou právnickou osobu vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. O tomto MŠMT průběžně informuje.
2. Zákaz osobní přítomnosti žáků v základních, středních, vyšších odborných a základních uměleckých školách se na zaměstnance právnických osob vykonávajících činnost škol nebo školských zařízení nevztahuje. Tyto školy svou vzdělávací činnost nepřerušily a realizují jí formou distančního vzdělávání. Vztahuje se na ně silné doporučení vlády využívat home-office. Ředitel školy převážné části zaměstnanců i nadále přiděluje práci (například příprava a realizace distančního vzdělávání atd.).  Ředitel také může pedagogovi určit samostudium. Pokud pedagogickému nebo nepedagogickému pracovníkovi práci není v souladu s druhem práce uvedeným v pracovní smlouvě schopen přidělit, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele, a v tom případě mu přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku podle § 208 zákoníku práce ("100 %" mzdy). Jak již bylo uvedeno výše, i tato náhrada mzdy je v souladu s účelovým určením finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle školského zákona a zákona č. 306/1999 Sb.
3. V případě mateřských škol a školských zařízení nedošlo usnesením vlády k zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a jiných účastníků ve škole či školském zařízení. V řadě z nich však došlo k přerušení či omezení činnosti v důsledku mimořádných opatření vlády (jak u mateřských škol, zařízení školního stravování, domovů mládeže apod.). Pokud jde o pracovněprávní souvislosti platí však obdobně to, co je uvedeno v bodě 2.
Objem dotace ze státního rozpočtu je i nadále zálohově poskytován ve výši stanovené na základě zákonných podmínek bez ohledu na to, že v současné době část mateřských škol a školských zařízení fakticky neposkytuje činnost (veřejnou službu), na níž je tato dotace primárně navázána.
4. V případě našich členských subjektů je převážná část dotace využívána na mzdové náklady (a to i ve formě náhrady mzdy), což odpovídá i druhovému vymezení nákladů, na něž lze dotaci ze zákona využít. Většina právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení je financovaná dotacemi ze státního rozpočtu a tudíž nenaplňuje podmínky programu Antivirus, neboť mzdové náklady našich zaměstnanců jsou i v současné době zcela nebo z významné části zajišťovány z nárokových dotací z jiné rozpočtové kapitoly – viz citace z „Manuálu“: Příspěvek zároveň nenáleží zaměstnavateli v případě, čerpal by-li na stejný účel, tj. na tu část náhrady mzdy nebo platu, která byla kryta příspěvkem, jiné prostředky poskytované ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků, vyšších územních samosprávných celků, Evropských strukturálních a investičních fondů, popř. z jiných programů a projektů EU, ani jiných veřejných zdrojů.“.

 

V případě členských subjektů je naše činnost financována rovněž z úplaty za vzdělávání (školného). Výši, způsob stanovení či pravidla pro snížení úplaty v případě přerušení provozu školy je otázkou smluvních závazků mezi školou a zákonnými zástupci dětí, žáků a studenty. Právní předpisy toto nijak neregulují.
 
Milí kolegové,
jsme na vás všechny moc hrdí, jak zvládáte tuto náročnou situaci, ve které jsme se neočekávaně ocitli a věříme, že ji všichni společně zvládneme ve prospěch našich dětí a celé naší země.
 
V Praze dne 3. 4. 2020                                            
  
 
                                                                                                                                                                                                                                                                                           Mgr. Vladimír Kolder
                                                                                                                                                                                                                                                                                                 předseda

http://www.soukromeskoly.cz/pro-cleny/kategorie-3/file/214-stanovisko-ssscms-antivirus

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává v souvislosti s mimořádnými opatřeními vlády k ochraně obyvatelstva v souvislosti s koronavirem a onemocněním COVID-19 opatření k organizaci zápisů k předškolnímu vzdělávání pro školní rok 2020/2021. Zápisy budou probíhat v květnu, a to bez přítomnosti dětí a zákonných zástupců.

Zápisy k předškolnímu vzdělávání proběhnou v souladu s právními předpisy. Uskuteční se v termínu dle školského zákona, tedy v období od 2. května 2020 do 16. května 2020.

Konkrétní termín zápisu k předškolnímu vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu se školským zákonem (§ 34 odst. 2).

Vzhledem k výše uvedeným mimořádným opatřením situace vyžaduje:

  1. organizovat zápisy bez osobní přítomnosti dětí a zákonných zástupců ve škole.  Upřednostnit, pokud je to možné, podání přihlášky datovou schránkou, emailem s elektronickým podpisem, poštou, v krajním případě dle konkrétní situace osobním podáním ve škole.
  2. pro příjem žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání stanovit dostatečně dlouhé období v rozmezí stanoveném školským zákonem, tedy nejlépe od 2. 5. 2020 do 16. 5. 2020.
Podrobnější doporučení k organizaci zápisů:

Pokud již vyhlášená kritéria a průběh zápisu neodpovídají tomuto opatření, je třeba upravená kritéria publikovat ještě před samotným zahájením zápisu v konkrétní MŠ.

Postup při zápisu k předškolnímu vzdělávání

  • Proběhne formální část zápisů s využitím seznamu dětí, které spadají do školského obvodu MŠ a mají právo na přednostní přijetí do dané mateřské školy (§ 34 odst. 4 školského zákona).
  • Situace, kdy kapacita školy nestačí počtu přihlášených spádových dětí s právem přednostního přijetí do dané mateřské školy, by podle školského zákona neměla nastávat, ale v praxi se může objevit. Škola postupuje podle předem vytvořených a zveřejněných formálních kritérií.
  • ·       V situaci, kdy škola má dostatečnou kapacitu k přijetí spádových dětí, ale převis zájmu nespádových dětí, přednostně přijímá děti spádové a dále postupuje podle předem vytvořených a zveřejněných formálních kritérií.
  • Doporučujeme v případě nutnosti přímé komunikace využít v současnosti běžné ICT nástroje pro distanční komunikaci.
  • V případě škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona proběhne zápis pouze distančně předáním dokumentace nezbytné k přijetí dítěte (včetně dokumentace ze školského poradenského zařízení) příslušné škole.
Podání žádosti

Podle § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je možné žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Přihlášku je tedy možné doručit následujícími způsoby:

  1. do datové schránky školy (každá škola má svou datovou schránku),
  2. e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem (nelze jen poslat prostý email!),
  3. poštou,
  4. osobní podání: v případě osobního podání žádosti zákonným zástupcem dítěte je nezbytné organizovat příjem žádostí tak, aby nedošlo k vyšší koncentraci a k vyššímu pohybu osob v prostorách školy.
Pokud by bylo podání učiněno pomocí jiných technických prostředků (např. e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu, telefaxem apod.), je nutné jej do 5 dnů ze strany zákonného zástupce potvrdit jedním z výše uvedených způsobů.

Při podání žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání uvede zákonný zástupce dle správního řádu náležitosti stanovené v § 34b odst. 2 školského zákona, kterými jsou:

  • jméno a příjmení žadatele (dítěte),
  • datum narození,
  • místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování (podle § 19 odst. 3 správního řádu),
  • označení správního orgánu, jemuž je žádost určena (konkrétní mateřská škola),
  • podpis osoby, která žádost podává (v tomto případě podpis zákonného zástupce, který dítě při podání žádosti zastupuje).
S ohledem na zastoupení dítěte jeho zákonným zástupcem či jinou osobou k tomu oprávněnou je zároveň podstatné zjišťovat:

  • jméno a příjmení tohoto zástupce,
  • místo trvalého pobytu tohoto zástupce, popřípadě jinou adresu pro doručování.
Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je zároveň podstatné, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat.

Pro doložení rodných listů platí, že stačí odeslat jejich prostou kopií dálkovým způsobem.

Místo trvalého pobytu dítěte u spádových dětí ověří ředitel školy na obecním úřadě, který vede evidenci obyvatel.

Doložení řádného očkování dítěte

Podmínkou přijetí dítěte do MŠ je podle § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví je splnění povinnosti podrobit se stanoveným pravidelným očkováním, nebo mít doklad, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Tato povinnost se netýká dítěte, které plní povinné předškolní vzdělávání.

V současné situaci nenavštěvujte osobně praktického lékaře. Pro doložení této povinnosti zákonný zástupce:

1. prohlásí, že je dítě řádně očkované (vzor viz níže), a

2. doloží kopii očkovacího průkazu.

Ředitel školy porovná očkovací průkaz s očkovacím kalendářem - tedy porovná, zda dítě bylo očkováno všemi vakcínami, které v jeho věku má mít. Očkovací kalendář, který plyne z právních předpisů, je k této informaci přiložen.

V případě, že dítě nebylo očkováno podle očkovacího kalendáře, musí zákonný zástupce kontaktovat na dálku praktického lékaře a vyžádat si od něj potvrzení, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.

Vedle doložení dokladu o očkování nemusí zákonný zástupce pro účely správního řízení o přijetí do mateřské školy dokládat žádné jiné vyjádření nebo potvrzení lékaře.

 

Další informace

Školská poradenská zařízení v současné době zajišťují nejnutnější služby. Pokud dítě bylo již vyšetřeno ve školském poradenském zařízení, zákonný zástupce přikládá kopii doporučení. Tato povinnost platí i v případě přijímání do školy či třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona.

Má-li ředitel školy pochybnosti o pravosti doložených dokladů, může vyžádat po zákonných zástupcích jejich originál nebo ověřenou kopii.

Povinnost plnit předškolního vzdělávání mají děti, které dosáhly do 31. 8. pěti let.

Zákonný zástupce může místo povinného předškolního vzdělávání v MŠ zvolit individuální vzdělávání. Dítě pak vzdělává doma sám, vzdělávat ho může i jiná osoba, nebo navštěvuje jiné zařízení, než je mateřská škola. Zákonný zástupce musí nicméně i tak přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání. Žádost o individuální vzdělávání dítěte předá řediteli školy zároveň s přihláškou k zápisu nebo nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku.

 

Vzor textu čestného prohlášení k očkování:

Prohlašuji, že (jméno a příjmení dítěte), nar. (XX.X. XXXX), se podrobil(a) všem stanoveným pravidelným očkováním podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Příloha: kopie očkovacího průkazu

Podpis zákonného zástupce
Ministerstvo školství se v posledních dnech snaží vyřizovat veškeré dotazy, které souvisejí s vyhlášením nouzového stavu na území ČR. Níže vám přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy, které se této problematiky týkají. Dotazy budou průběžně aktualizovány. Pokud nenajdete odpověď na svou otázku, prosím, kontaktujte naše speciální linky, které jsme v souvislosti s aktuální situací zřídili. Děkujeme všem!

Nejčastější dotazy týkající se obecné problematiky koronaviru naleznete na webu Ministerstva zdravotnictví. Nejčastější dotazy týkající se vysokých škol naleznete ZDE

Mateřské školy 

  • Provoz MŠ vláda nezakázala. MŠMT doporučuje provoz přerušit nebo omezit. Vždy záleží na rozhodnutí ředitele/ky po projednání se zřizovatelem, přičemž rozhodující slovo má ředitel/ka. Pokud mateřská škola zruší výuku, rodič dítěte má nárok na ošetřovné – bližší informace podá  MPSV a Česká správa sociálního zabezpečení, viz https://www.cssz.cz/. Formulář na ošetřovné potvrzuje školka, je možné i elektronicky. 
  • Pokud je MŠ v provozu, tak se na ni neuplatňuje žádné omezení 15 dětí (toto pravidlo bylo zmíněno v kontextu určování institucí k hlídání dětí ve věku 3-10 let vybraných potřebných profesí). 
  • Zřízení dětské/hlídací skupiny ve firmě/neziskovou organizací je podle názoru MŠMT možné. Musí být dodržovány zásady hygieny. 
Roušky

  • Nošení roušky nebo jiného krytí úst a nosu (šála, šátek, atd.) je povinné i na pracovišti a týká se například i dětí v mateřské škole. V rámci možností by děti měly mít roušky při všech činnostech. Je vhodné, aby rodiče vybavili své dítě dostatečným množstvím roušek, šátků, látkových tunelů atd.
Zápisy do prvních tříd

  • Zápisy k povinné školní docházce budou probíhat od 1. do 30. dubna 2020 bez osobní přítomnosti dětí ve škole. Termín zápisu stanoví ředitel školy. MŠMT doporučuje upřednostnit, pokud je to možné, podání přihlášky i bez osobní přítomnosti zákonného zástupce dítěte ve škole (například prostřednictvím datové schránky, emailu s elektronickým podpisem), případně dle konkrétní situace osobně do školy nebo poštou. Podrobné informace k zápisům najdete zde: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/opatreni-k-zapisum-do-zs-pro-skolni-rok-2020-2021
Jednotné přijímací zkoušky

  • Proč bude jenom jeden termín jednotných přijímacích zkoušek? Toto řešení bylo zvoleno, aby se zamezilo hromadnému přesunu cca 100 tisíc uchazečů na střední školy uvedené v přihlášce na druhém místě v rámci celé České republiky. Zároveň se tak zkrátí a zrychlí harmonogram přijímacího řízení.
  • Proč se nebude při přijímacích zkouškách také rozhodovat podle vysvědčení? Využití známek na vysvědčení ze ZŠ jako jediného kritéria pro přijetí na střední školy není možné u oborů, kde je velký převis uchazečů, například u gymnázií. Distanční kritéria neumožňují spravedlivě mezi uchazeči vybrat. V některých situacích by pak musel rozhodovat los.
  • V oborech vzdělání, ve kterých se nekoná jednotná přijímací zkouška, a střední škola nekoná ani školní přijímací zkoušku, se přijímací řízení uskuteční ve stávajícím režimu, tedy že ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů a ostatním pošle rozhodnutí o nepřijetí. Zápisový lístek ale mohou přijatí žáci odevzdat až poté, co se uskuteční přijímací zkoušky na ostatních školách podle termínů stanovených ministerstvem.
  • Výsledek jednotných přijímacích zkoušek využijí obě školy, na které se žák původně hlásil, pokud se tam koná také jednotná zkouška. Výsledek pro vyhodnocení přijímacího řízení tedy využije i škola, na které žák jednotnou zkoušku nekoná.
  • Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy nebude přípustné z důvodu urychlení procesu přijímání. Zákon nicméně nově zmiňuje institut nového rozhodnutí podle správního řádu. Ten umožní přijmout dříve nepřijaté uchazeče na místa uvolněná tím, že si úspěšní uchazeči vybrali jinou školu. V případě vydání nového rozhodnutí bude moci tento nově přijatý uchazeč uplatnit i již jednou uplatněný zápisový lístek.
Maturitní zkoušky

  • Jak budou probíhat praktické maturitní zkoušky? Návrh MŠMT počítá s tím, že tam, kde z organizačních a provozních důvodů nebude možné praktickou maturitní zkoušku konat tak, jak bylo původně stanoveno, může ředitel školy upravit podmínky konání této zkoušky (například realizovat v prostředí školy). V žádném případě to však neznamená, že by se praktická zkouška vůbec nekonala či že by odborné kompetence žáků nebyly u maturitní zkoušky ověřovány. V případě náhradní varianty maturitní zkoušky (pokud střední školy nebudou k 1. červnu 2020 znovuotevřeny) je nezbytné vzít v úvahu, že naprostá většina nového učiva se probírá pouze v prvním pololetí posledního ročníku. Veškeré odborné kompetence jsou u žáků ověřovány průběžně v rámci předchozích ročníků.
  • Jak budou probíhat závěrečné zkoušky na učebních oborech vzdělání? Proběhnou obdobně jako maturitní zkoušky, včetně termínu 1. června 2020, po kterém by se už zkoušky nekonaly a žáci by byli hodnoceni průměrem z posledních tří vysvědčení. I zde může ředitel školy v případě praktické zkoušky stanovit náhradní způsob jejího konání a hodnocení.
  • Jak bude probíhat hodnocení žáků na konci druhého pololetí? V případě žáků posledních ročníků středních škol nebude hodnocení na konci druhého pololetí podmínkou pro připuštění k maturitní či závěrečné zkoušce. Zda bude vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku vůbec vydáváno, bude MŠMT řešit v nadcházejících týdnech. V současné situaci je nutné přihlédnout i k tomu, že řada žáků posledních ročníků (sociální, zdravotní a pedagogické obory vzdělání) nyní dobrovolně nebo v rámci pracovní povinnosti vypomáhá v rámci krizové infrastruktury či IZS.
  • Pokud je žák přihlášen na jarní termín k opravné písemné zkoušce a všechny ostatní části státní maturitní zkoušky už má splněny, písemnou zkoušku letos již nebude muset vykonávat a maturitu má splněnou.
  • V případě, že do 1. června 2020 nebude obnovena výuka a žák je přihlášen na jarní termín k opravnému termínu maturitního testu, nebude tento opravný test konat a výsledek daného předmětu se mu bude na maturitním vysvědčení počítat z průměru posledních tří vysvědčení. Žáci, kteří dostanou maturitní vysvědčení na podkladě tří posledních vysvědčení a nebudou se známkou spokojeni, mohou si známku na svoji žádost v následujícím zkušebním období opravit.
  • Profilová část maturitních zkoušek se bude konat společně se státními maturitami, tedy až po opětovném zahájení výuky. Časové schéma konání maturitní zkoušky vyhlásí ministerstvo a zveřejní je na svých internetových stránkách.
Absolutorium na VOŠ

  • Absolutorium proběhne podle stávajících pravidel. Pokud se v následujícím období ukáže, že to nebude realizovatelné v daném termínu do 30. 6. 2020, MŠMT upraví vyhlášku a posune termín. 
Vzdělávání na dálku

  • MŠMT požaduje, aby školy v co největší míře využívalo vzdělávání na dálku. O jeho využití rozhoduje ředitel školy. Současná opatření nezměnila organizaci školního roku a nestanovila na tuto dobu prázdniny. Zakázaná je osobní přítomnost žáků při vzdělávání ve školách. MŠMT vytvořilo webové stránky https://nadalku.msmt.cz/cs, které dávají školám tipy ke vzdělávání na dálku, dále vysílá Česká televize s podporou MŠMT vzdělávací pořady pro žáky 1. a 2. stupně včetně přípravy na přijímací zkoušky na SŠ a víceletá gymnázia. Takové vzdělávání, byť neprobíhá přímo ve škole, je zcela legitimní součástí vzdělávání podle školského zákona a naplňuje cíle, které právní úprava školám přikazuje plnit. Absence se do třídní knihy nezapisují.
  • Vzdělávání na dálku může probíhat synchronně nebo asynchronně. V synchronním režimu (on-line) je učitel propojen se žáky zpravidla komunikačním software a klade nároky na propojení k síti, na počítačové vybavení a obě strany komunikují v reálném (stejném) čase. Toho není zpravidla možné v současné situaci dosáhnout, či jen u studentů středních škol, kdy lze předpokládat, že studenti mají svůj počítač, a mají tak podmínky u v dopoledních hodinách komunikovat s učitelem. Tato práce nevyžaduje asistenci rodičů. Tento způsob výuky nelze vyžadovat například u malých dětí, které potřebují asistenci rodičů a často sdílí jeden počítač pro domácnost. Lze využít doplňkově. V asynchronním režimu (off-line) učitel zadává žákům (studentům) úkoly, odkazy na výukové materiály, a to zpravidla emailem nebo aplikacemi pro školy. Nedochází k přímému propojení a komunikaci učitel-žák. Žák pak samostatně nebo s podporou rodičů úkoly plní a posílá splněné zpět učiteli. Tento způsob výuky je časově pro obě strany náročný a je nutné učivo redukovat. Tento způsob výuky by měl převládat.

  • Pokud některý z žáků školy nemá k dispozici potřebné vybavení pro vzdělávání na dálku, je třeba umožnit poskytnutí podkladů pro vzdělávání na dálku jinou vhodnou formou (tištěné materiály, učebnice, pracovní sešity atp.)

  • Pro výuku na dálku mohou učitelé používat celou paletu dostupných nástrojů, které jsou teď často poskytovány zdarma. Vzhledem k tomu, že i pro žáky se jedná o nezvyklou situaci a zároveň mnozí rodiče musí i v těchto dnech vykonávat své pracovní povinnosti, je zapotřebí, aby učitelé přistupovali k zadávání úkolů citlivě a měli na zřeteli možnosti konkrétních žáků. Pro zdárný průběh vzdělávání na dálku je potřeba udržovat zpětnou vazbu mezi učitelem a žákem/rodiči, co do množství i obtížnosti učiva.

  • V současné situaci je pro vzdělávání na dálku důležité, aby se alespoň v základní míře zapojila rodina, obzvláště u mladších žáků. Škola má však poskytovat sama žákům co nejúčinnější podporu a zpětnou vazbu a nepřenášet příliš tuto tíhu na rodinu žáka. Rodiče mnohých žáků mohou být v těchto dnech velmi vytížení. Škola by měla učinit maximum, aby zajistila prostředky pro domácí vzdělávání (zadání úkolů, zpětná vazba) i těm rodinám, které nedisponují veškerým vybavením pro komunikaci na dálku. 

  • Hodnocení je nedílnou součástí procesu vzdělávání a zejména formativní hodnocení významným způsobem ovlivňuje jeho kvalitu. I v současné době je potřeba poskytovat žákům účinnou zpětnou vazbu k dosahování pokroku. Zadávání on-line testů je vhodnou příležitostí pro autoevaluaci žáků a možnost podpory práce s chybou. Pro hodnocení distanční práce žáků doporučujeme upřednostnit formativní před sumativním hodnocením.  

Jazykové školy, rekvalifikační kurzy - lze pokračovat ve výuce ve firmách/kurzech pro dospělé? 

  • Lze pokračovat pouze za podmínky, že toto vzdělávání se koná ve firmách, tj. v místě objednatele – zaměstnanci by nemuseli za tímto účelem nikam chodit/jezdit. Vzhledem k výraznému doporučení vlády na home office však doporučujeme tyto aktivity zrušit.  
    Vyjádření MŠMT ke konání rekvalifikačních kurzů v období nouzového stavu je k dispozici ZDE.
Praktické vyučování 

  • U středních a vyšších odborných škol je praktická výuka zrušena. U VŠ je praxi, praktickou nebo klinickou výuku možné uskutečňovat, pokud splňuje výjimku ze zákazu pohybu: povoleny jsou činnosti v pracovních vztazích (zaměstnání) nebo činnosti v oblasti ochrany zdraví, poskytování zdravotní nebo sociální péče, a to včetně dobrovolnické. 
Lyžařské kurzy, školy v přírodě, školní výlety  a další školní akce

  • Zákaz se vztahuje i na tyto akce.
Výchovné a diagnostické ústavy, dětské domovy 

  • Zákaz se týká jen zařízení, která provozují školu, výuka se ruší. Jinak provoz těchto zařízení běží dál, děti zde musejí zůstávat, pokud jsou zde na základě soudního rozhodnutí. 
Přítomnost pedagogů a nepedagogů ve škole

  • Zákaz osobní přítomnosti dětí a žáků ve školách se na ně nevztahuje. Vztahuje se na ně silné doporučení vlády využívat home office. Ředitel školy jim přiděluje práci (například příprava distančního vzdělávání atd.).  Ředitel také může pedagogovi určit samostudium. Pokud pedagogickému nebo nepedagogickému pracovníkovi práci nepřidělí, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele, a v tom případě mu přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku podle § 208 zákoníku práce ("100 %" mzdy/platu). Je zakázáno dělat ve školách konzultace pro žáky. 
Další vzdělávání pedagogických pracovníků 

  • V oblasti akreditovaných programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků MŠMT umožňuje realizovat aktuálně uskutečňované programy akreditované v prezenční formě (případně kombinované formě) nově také distanční formou za pomoci on-line technologií, a to na základě oznámení akreditované vzdělávací instituce a za podmínek uvedených v informacích pod následujícím odkazem ZDE
Erasmus, studium v zahraničí 

  • Nové zahraniční výjezdy v rámci Erasmu se nebudou zahajovat, studentům a dalším účastníkům Erasmu, kteří již na výjezdu v zahraničí jsou, doporučujeme zvážit návrat do ČR (za dodržení dalších podmínek, např. karantény, pokud by se vraceli z některé ze seznamu rizikových zemí). 
  • Pokračování studia v zahraničí, pokud se nejedná o Erasmus, je na zvážení studenta. V obou případech doporučujeme kontaktovat ohledně podrobností Dům zahraniční spolupráce (tel: + 420 221 850 100, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), domovskou univerzitu v ČR a také Ministerstvo vnitra. 
  • Odpovědi na nejčastější dotazy k této oblasti naleznete na webu Erasmus+ ZDE.
Předčasný návrat ze zahraničního pobytu Erasmus+ v důsledku epidemie COVID-19:

  • Jednotná evropská pravidla uvádějí, že grant slouží pro zvýšené náklady za studium v zahraničí. Pokud se tedy student vrátí do domovské země, grant je o dobu trávenou v České republice alikvotně krácen. V případě vyšší moci, kterou koronavirus je, je možné uhradit i vícenáklady spojené s předčasným návratem. Pravidla zatím neřeší distanční výuku v domovské zemi a možnost ponechání grantu i na toto období. Tuto problematiku už řešíme s Evropskou komisí. 
Školní jídelny

  • Žáci nemají nárok na školní stravování. Školní jídelny mohou dál fungovat a připravovat jídlo pro zaměstnance školy, kteří mohou dál jídelnu navštěvovat. V případě ostatních strávníků – veřejnosti  - pro ně může jídelna připravovat jídlo, ale musí jim je vydat "přes okénko", nemohou si je zkonzumovat v jídelně. Žáci mohou být v tomto případě také veřejnost; cena stravování není regulována a určí ji ředitel příslušného zařízení. Přítomnost pracovníků na pracovišti je nezbytné co nejvíce omezit pro zajištění nezbytného rozsahu činností, např. pokud školské zařízení poskytuje školské služby školního stravování rovněž pro MŠ nebo pro naplnění usnesení vlády ze dne 15. března č. 219, na základě kterého hejtmani mohou určit školu nebo školské zařízení pro zajištění péče o děti vybraných profesí (policie, zdravotní služby atd.).
Školné, poplatek za ubytování

  • U soukromých škol je v kompetenci ředitele/ky školy rozhodnout o prominutí nebo snížení úplaty, resp. záleží na smlouvě uzavřené mezi školou a zákonnými zástupci.
  • Ve veřejných mateřských školách stanoví ředitel/ka školy maximální výši úplaty poměrně poníženou podle délky omezení provozu.
  • Poplatek za ubytování v domově mládeže se přiměřeně sníží, pokud žák kvůli organizaci vyučování opakovaně nebude ve škole. Rozhodnutí o přiměřeném snížení je v kompetenci ředitele/ky (např. odpočty po dnech, týdnech apod.).
  • Poplatek za ubytování na internátě se stanoví úměrně k počtu dnů v kalendářním měsíci, po které je žák ubytován.
  • Poplatek za ubytování na kolejích, pokud se uzavřely, je v gesci konkrétní vysoké školy.
Zajištění péče o děti zaměstnanců ve zdravotnictví a v jiných důležitých povoláních 

  • Hejtman kraje (primátor HMP) určí školy a školská zařízení (tj. ne nutně MŠ), která v místech potřeby budou vykonávat péči o děti ve skupinkách 15 dětí ve věku 3-10 let zaměstnanců: bezpečnostních sborů, obecní policie, poskytovatelů zdravotních služeb a orgánů ochrany veřejného zdraví,  příslušníci ozbrojených sil a dále zaměstnanci určené školy nebo školského zařízení 
  • Kraj (Praha) se spojí se zaměstnavateli, určí školy, určí děti a časový rozsah, informuje školy, zřizovatele a MŠMT . Při nedostatku zaměstnanců možné určit další školy, resp. zaměstnance jiných škol k výkonu práce v první školy.  Škola je povinna vzdělávat (pečovat), zajišťovat dohled, stravování, evidenci. Skupinky max. 15 dětí, úplata ani za stravování se nehradí, učitelé mají standardní rozsah přímé pedagogické činnosti.
  • Seznam kraji určených škol pro péči o děti členů IZS naleznete ve formátu Excel ZDE.
Třídní kniha 

  • Do třídní knihy se zapíše, že prezenční výuka byla nařízením vlády od 11.3.2020 zrušena. Od 11.3. se tedy neuvádí absence žáků a nepřítomnost se nezapočítává do celkového počtu zameškaných hodin.  Současně doporučujeme, aby si učitelé vedli evidenci o distančních aktivitách, které pro žáky připravují, monitorovali práci a pokrok žáků a poskytovali jim účinnou zpětnou vazbu a podporu.

Financování činnosti škol a školských zařízení v roce 2020

  • Ze státního rozpočtu se za podmínek stanovených školským zákonem poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol a školských zařízení zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení a poskytovatelů vzdělávání v zahraničí. Výše finančních prostředků je stanovena na celý kalendářní rok, v případě soukromých škol a školských zařízení na školní rok. Omezení vyplývající z nouzového stavu nebo v návaznosti na nouzový stav v případě mateřských škol nemá vliv na stanovenou výši prostředků/dotace pro příslušnou právnickou osobu vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Nelze však vyloučit, že omezený provoz škol a školských zařízení zřizovaných obcemi, dobrovolnými svazky obcí nebo kraji po dobu déle trvajícího nouzového stavu může být ze strany obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu zohledněn při hodnocení oprávněnosti požadavků na úpravu rozpisu rozpočtu pro jednotlivé právnické osoby z rezervy krajského úřadu v průběhu roku 2020 (např. z důvodu nižšího objemu prací konaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo z důvodu nižšího rozsahu tzv. přespočetných hodin přímé pedagogické činnosti). Předpokládáme, že případné úspory realizované po dobu nouzového stavu zohlední sami ředitelé při formulování svých požadavků na úpravy z rezervy krajských úřadů.
Financování podpůrných opatření

  • Finance na vykázaná (a poskytovaná) podpůrná opatření rozepíší krajské úřady školám a školským zařízením v rámci úpravy normativního rozpočtu na rok 2020. Např. pokud škola poskytuje podpůrné opatření asistent pedagoga nebo speciální pedagog, na tato podpůrná opatření ji bude přidělen i odpovídající objem financí.
Vyjádření ke konání zkoušek podle Národní soustavy kvalifikací

  • Až do doby, než budou usnesením vlády ČR krizová opatření zrušena nebo zmírněna, není možné konat zkoušky z profesních kvalifikací.  Více informací zde.
Šablony - tandem, ICT ve výuce, Technik ve výuce, Doučování

K šablonám funguje samostatná konzultační linka:

tel.: (+420) 234 814 777; email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Informace o dopadu současného stavu na projekty zjednodušeného vykazování zde: https://opvvv.msmt.cz/aktualita/informace-k-dopadu-koronaviru-na-zjednodusene-projekty-op-vvv.htm

Další informace OP VVV připravuje a budou k dispozici příští týden.

Práce z domova může být vítanou alternativou k běžnému způsobu výkonu zaměstnání, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zaměstnanec si může přizpůsobit pracovní dobu zcela podle svých potřeb a časových možností. Zaměstnavatel pak může ušetřit náklady spojené se zřízením pracovního prostoru pro takového zaměstnance. Tento způsob výkonu práce však znamená pro obě strany také určitou výzvu. Zaměstnanec musí být sám schopen a ochoten efektivně pracovat se svým časem tak, aby pracovní úkol splnil a odevzdal včas (nemělo by jít např. o člověka s pravidelnými stavy prokrastinace, které není schopen potlačit). Zaměstnavatel pak musí zvládnout takového zaměstnance řídit a kontrolovat přesto, že nad ním má velmi limitovaný dohled. Jde tedy o vztah založený určitým způsobem na zvýšené míře důvěry.

Home office nabízí jistě nesporné výhody pro mnoho zaměstnanců, kterým životní situace brání v každodenním docházení do zaměstnání, ačkoliv o práci jinak mají zájem. Takovými osobami jsou například zdravotně postižení, osoby v rekonvalescenci po nemoci či pracovním nebo jiném úrazu, senioři, studenti nebo zaměstnanci pečující o děti. Může jít ale také o zaměstnance bez ohledu na jejich momentální sociální status, jejichž práce není povahově vůbec vázána na pracoviště zaměstnavatele (krom občasných návštěv za účelem předání/převzetí pracovních materiálů a výsledků práce) a je spojena s neustálým cestováním.


Podmínkou pro tuto formu zaměstnání je pochopitelně to, že není závislá na specifickém prostředí a výrobních prostředcích, které jsou nutně vázány na prostor pracoviště zaměstnavatele (např. výrobní hala). I v případě práce, která je z tohoto pohledu pro home office zcela vhodná, však může počáteční nadšení obou stran pracovního poměru zmírnit fakt, že home office je velmi nedostatečně právně ukotveným institutem, což znamená, že jeho aplikace v praxi vzbuzuje řadu otázek, na které zákon nedává žádnou nebo jasnou odpověď. Specifický režim domáckých zaměstnanců je totiž v současné době upraven pouze v  jediném ustanovení, a to v § 317 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“).

Domáckým zaměstnancem, jak takovému zaměstnanci pro účely tohoto článku říkáme, je ve smyslu zákoníku práce zaměstnanec, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale po dohodě s ním pro něj vykonává uloženou práci z domova, či z jakéhokoliv jiného místa, které mu vyhovuje a je zároveň pro výkon sjednané práce vhodné. I pojem home office je nepřesný či trochu matoucí. Nemusí se totiž jednat pouze o domácí prostory zaměstnance (homeworking), jak tomu bylo dříve, ale zaměstnanec v režimu tzv. home office svou práci může vykonávat kdekoli mimo pracoviště zaměstnavatele, tedy i ve veřejných prostorách různých kaváren či restaurací (teleworking). Distanční výkon práce vyžaduje funkční nástroje na komunikaci na dálku a na sdílení či přenos dat, ale klade také logicky zvýšené požadavky na ochranu dat.

Práce mimo pracoviště zaměstnavatele je tedy prvním definičním znakem domáckého zaměstnance. Druhým znakem pak je podle zákoníku práce to, že si zaměstnanec sám rozvrhuje pracovní dobu, ve které má splnit pracovní úkoly uložené zaměstnavatelem.

Charakter home office není popřen ani tehdy, pokud si zaměstnanec čas od času „odskočí“ na pracoviště (převzetí podkladů, předání výsledků práce nebo socializace s ostatními zaměstnanci v rámci různých pracovních akcí apod.). Nesmí být ale popřen základní princip uvedený v § 317 zákoníku práce, tedy výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje.

Vzhledem k úspornosti právní úpravy je samozřejmě stěžejní dohoda zaměstnavatele a domáckého zaměstnance o pravidlech home office. Dohoda však musí respektovat to, že i na pracovněprávní vztah domáckého zaměstnance se vztahuje zákoník práce, vyjma:

  • a) úpravy rozvržení pracovní doby, prostojů a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (je to logické, neboť základním znakem home office je to, že si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu sám);
  • b) úpravy řešení jiných osobních překážek v práci na straně zaměstnance (k tomu podrobněji dále);
  • c) úpravy odměňování za práci přesčas a ve svátek (opět to souvisí s tím, že si zaměstnanec sám rozvrhne, kdy bude pracovat).


Home office a pracovní doba

Hlavní odchylkou režimu domáckého zaměstnance od režimu „tradičního“ zaměstnance je způsob organizace práce v rámci pracovní doby. Běžnému zaměstnanci má zaměstnavatel povinnost rozvrhnout pracovní dobu a musí tak učinit s rozmyslem, protože pokud mu práci rozvrhne na dny či hodiny, kdy mu ji nebude schopen přidělit, není to problém zaměstnance, který bude odměňován, i když nebude z tohoto důvodu v pracovní době práci vykonávat (bude mít nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku). Pokud naopak zaměstnavatel nepředvídá dostatečně potřebu práce v době, kterou v rozvrhu označí jako odpočinek mezi směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu, a následně zaměstnanci uloží práci i v tuto dobu, jde o práci přesčas, za kterou zaměstnanci náleží vedle mzdy také příplatek nebo náhradní volno.

V případě domáckého zaměstnance je to jinak. Zaměstnavatel mu není povinen a ani oprávněn rozvrhnout pracovní dobu, stanovit počátek a konec směn a určit, jestli má pracovat od pondělí do pátku nebo v jiných dnech. To vše je na zaměstnanci, který musí být schopen si práci naplánovat sám tak, aby ji stihl. Zaměstnavatel je limitován jen tím, že množství práce, které domáckému zaměstnanci přidělí, musí být zvládnutelné průměrným zaměstnancem ve stanovené týdenní pracovní době (40 hodin týdně).

To samozřejmě vypadá jako výhoda pro zaměstnavatele, ale může to být pochopitelně problém např. v situaci, kdy zaměstnanec nebude schopen práci naplánovat tak, aby ji stihl v termínu, nebo v případě, kdy bude svým pracovním zápalem (třeba motivovaným následným dlouhým volnem) ohrožovat své zdraví a nebude dbát na pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (o kterých bude pojednáno dále).

Dohodou o podmínkách výkonu home office lze v konkrétním případě sjednat pravidla vztahující se k pracovní době (pravidla pro noční práci, povinnost čerpat přestávku v práci a další) a je to třeba i doporučit právě s ohledem na nutnost dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo s ohledem na efektivní odměňování.

Poslední poznámkou k organizaci práce v rámci pracovní doby je, že i přes volnost zaměstnance, který si pracovní dobu rozvrhuje sám tak, aby zadanou práci zvládl řádně a včas, platí i nadále pravidlo osobního výkonu práce. Volnost při organizaci práce neznamená, že si zaměstnanec na její splnění může sjednat pomocníka. I v případě domáckých zaměstnanců platí, že zaměstnanec je povinen vykonávat svou práci výlučně osobně, byť nad splněním této povinnosti nemá zaměstnavatel reálnou možnost absolutní kontroly.

Home office a odměňování

Na práci domáckého zaměstnance se vztahuje zákoník práce také v otázkách odměňování za práci. Za  odvedenou práci mu může náležet jak mzda úkolová, paušální tak hodinová, podle toho, co bylo mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ujednáno. Jak bylo uvedeno výše, platí z obecných pravidel pro domácké zaměstnance několik výjimek.

Pokud domácký zaměstnanec pracuje (proto, že se tak sám rozhodl) ve svátek, nenáleží mu za takovou práci ani náhrada mzdy, ani náhradní volno, ani příplatek.

Ustanovení § 317 písm. c) zákoníku práce dále uvádí, že takovému zaměstnanci nepřísluší mzda nebo náhradní volno za práci přesčas. Běžný zaměstnanec, který vykoná práci přesčas (a nemá mzdu sjednanou již s přihlédnutím k práci přesčas), má nárok na mzdu za dobu práce přesčas a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku (není-li sjednán vyšší příplatek). Namísto poskytnutí příplatku se mohou dohodnout o poskytnutí náhradního volna v rozsahu vykonané práce přesčas. Domácký zaměstnanec nedosáhne ani na mzdu za práci přesčas, ani na náhradní volno. Zákoník práce ale neřeší jeho nárok na příplatek za vykonanou práci přesčas. Proto je zaměstnavatel povinen za výkon práce přesčas zaměstnanci poskytnout příplatek, ledaže mzda byla již sjednána s přihlédnutím k práci přesčas. Je třeba si ale připomenout, co je to práce přesčas. Prací přesčas je jen taková práce, která je konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu a konaná mimo rámec rozvrhu směn. Domníváme se, že pro to, aby domáckému zaměstnanci vznikl nárok na příplatek za práci přesčas, by musela mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem proběhnout předchozí komunikace, ve které by byl zaměstnavatel upozorněn na to, že práce v určitém rozsahu už není zvládnutelná v rámci stanovené týdenní pracovní doby (40 hodin) a zaměstnavatel by přesto dal pokyn či souhlas s jejím výkonem.

Krom těchto dvou „příplatkových“ výjimek má domácký zaměstnanec nárok na všechny ostatní příplatky, které zákoník práce upravuje. Jde o následující:

  • a) příplatek za noční práci (§ 116 zákoníku práce) – za dobu noční práce přísluší domáckému zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Příplatek bude zaměstnanci náležet tehdy, pokud bude práci vykonávat v tzv. noční době, tj. v době mezi 22. a 6. hodinou (§ 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce).
  • b) příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (§ 117 zákoníku práce) – s ohledem na charakter home office zřejmě tento příplatek nebude přicházet v úvahu, nicméně vymezení ztíženého pracovního prostředí stanoví nařízení vlády
  • c) příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 118 zákoníku práce) – za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku


Jak vidno, tak v případě příplatků se přímo nabízí, aby dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem upravovala konkrétnější pravidla pro odměňování za práci v rámci home office. Co se týče práce přesčas, zaměstnavatelé mohou uvítat sjednání mzdy už s přihlédnutím k případné práci přesčas (při dodržení formálních a obsahových požadavků na takovou dohodu). Příplatek za noční práci, jakož i za práci v sobotu a v neděli pak může být sjednán v jiné, než zákonem stanovené výši (tedy jak vyšší, tak i nižší, než uváděných 10 %). Stejně tak je možné dohodnout, že zaměstnanec si bude práci rozvrhovat tak, aby nekonal práci ani v noční době, ani v sobotu či v neděli.

Jak bylo uvedeno výše, tak domáckému zaměstnanci se nepřiznávají některé náhrady, které jinak náleží běžným zaměstnancům. Jedná se o nárok na náhradu mzdy při nemožnosti konat práci pro prostoj, nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelní události či při některých z tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci. Překážkou v práci je obecně zákonem či smluvně definovaná (či zaměstnavatelem akceptovaná) skutečnost či důvod, které zaměstnanci brání ve výkonu práce v době, kdy by ji konat měl.

Jiné důležité osobní překážky v práci jsou upraveny v § 199 zákoníku práce a v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Toto nařízení vlády stanoví zároveň výslovně, při jakých překážkách v práci mají nárok na náhradu mzdy i domáčtí zaměstnanci. Pro tento účel je ze strany zaměstnavatele nutné pro domáckého zaměstnance provést fiktivní rozvržení pracovní doby (aby bylo zřejmé, kdy mu konkrétní překážka v práci zasahuje do pracovní doby a náleží mu tedy za ni náhrada).

Pro přehlednost uvádíme seznam těchto jiných důležitých osobních překážek (vycházejících z citovaného nařízení vlády) v práci vždy spolu s informací, zda za ni náleží domáckému zaměstnanci náhrada mzdy či nikoli:

  • a) vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení – bez náhrady mzdy
  • b) pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo ošetření v souvislosti s výkonem práce - bez náhrady mzdy
  • c) přerušení dopravního provozu, zpoždění hromadných dopravních prostředků – bez náhrady mzdy
  • d) znemožnění cesty do zaměstnání – bez náhrady mzdy
  • e) svatba – nárok na náhradu mzdy za 1 den
  • f) narození dítěte – bez náhrady mzdy
  • g) úmrtí vybraných rodinných příslušníků – s náhradou mzdy až za dva dny (podle toho, o kterou blízkou osobu jde)
  • h) doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení – bez náhrady mzdy
  • i) pohřeb spoluzaměstnance – bez náhrady mzdy
  • j) přestěhování – s náhradou mzdy až za dva dny, jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele
  • k) vyhledání nového zaměstnání – bez náhrady mzdy


Je zřejmé, že náhrada mzdy není (oproti běžným zaměstnancům) poskytována hlavně v situacích, kdy si zaměstnanec si může pracovní dobu rozvrhnout sám tak, aby mu konkrétní překážka do práce nezasáhla.

Tak jako je zaměstnavatel povinen vypracovat fiktivní rozvrh pracovní doby kvůli shora uvedeným osobním překážkám v práci na straně zaměstnance, je tak povinen učinit i kvůli náhradě mzdy, na kterou má nárok i domácký zaměstnanec v případě dočasné pracovní neschopnosti dle § 192 zákoníku práce.

Právní úprava jiných překážek v práci (např. mateřská, rodičovská dovolená, výkon veřejné funkce, jiné úkony v obecném zájmu atd.) platí i pro domácké zaměstnance bez omezení či výjimek.

BOZP v režimu domáckých zaměstnanců


Práce v režimu home office je vykonávána mimo možnost soustavné kontroly ze strany zaměstnavatele a navíc v prostředí mimo pracoviště zaměstnavatele. Přesto nejsou domáčtí zaměstnanci nijak vyňati z úpravy povinností v části páté zákoníku práce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to včetně povinností zaměstnavatele v souvislosti s pracovními úrazy.

Lze předpokládat, že pracovní úkoly přidělované zaměstnancům v režimu home office zřejmě nebudou zahrnovat žádné rizikové práce. To však nesnižuje riziko případných pracovních úrazů ani to zaměstnavatele nezbavuje prevenční a dalších povinností v souvislosti s BOZP. V první řadě lze doporučit, aby zaměstnavatelé tyto zaměstnance proškolili a aby toto školení bylo upraveno na míru podmínkám konkrétního home office (jiné podmínky bude třeba splnit, bude-li zaměstnanec pracovat skutečně z domova, jiné, bude-li neustále na cestě nebo ve veřejných prostorách kaváren apod.). V pracovní smlouvě či dohodě upravující podmínky home office by měl zaměstnanec převzít povinnosti k dodržování základních pravidel s BOZP souvisejících. Může jít např. o stanovení doby, kdy nesmí pracovat, maximální doby práce během jednoho dne, povinné přestávky v práci, oprávnění zaměstnavatele po avizování vstupovat do prostor, kde zaměstnanec bude práci vykonávat za účelem kontroly dodržování pravidel BOZP, event. konkrétní úprava daného místa tak, aby bylo pro výkon práce skutečně bezpečné. Náklady související se zajištěním BOZP samozřejmě hradí zaměstnavatel.

Co zahrnout do smlouvy o výkonu home office

Dohoda o výkonu home office může být součástí pracovní smlouvy, nebo může být uzavřena jako samostatná dohoda upravující podmínky výkonu práce. Vždy však bude obsahovat specifické ujednání o jedné z podstatných náležitostí pracovního poměru, kterou je místo výkonu práce. Z výše uvedeného je zřejmé, že je v dohodě vhodné či možné (záleží na tom, co vyhovuje oběma stranám) upravit minimálně následující:

    1)  specifikace místa výkonu práce

   2)  podmínky týkající se pracovní doby:
     a) časové limity pro práci v jednotlivých dnech
     b) omezení práce v noci, v sobotu a v neděli
     c) povinnost zaměstnance čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech, event. bezpečnostní přestávky

   3)  pravidla odměňování:
     a) podle typu mzdy nastavit vykazování práce, event. metodiku výpočtu mzdy (např. v případě hodinové či úkolové mzdy)
     b)  sjednat práci již s přihlédnutím k případné práci přesčas (nebo sjednat pravidla pro výkon práce přesčas)
     c) upravit příplatky za práci v noci a v sobotu a v neděli (výše příplatku, pokud nebude práce v noci a v sobotu a v noci omezena)

   4)  dohoda o způsobu zadávání práce, její kontroly a odevzdávání (včetně pravidel souvisejících s ochranou datového přenosu), sjednání množství práce, které může být zaměstnanci za určitou dobu přiděleno (jde-li to v konkrétním případě kvantifikovat nebo jinak určit)

   5)  omezení míst vhodných či přípustných pro výkon práce (jak z hlediska BOZP, tak např. z hlediska ochrany dat), event. stanovení pracovních postupů pro výkon konkrétní práce

   6)  pravidla BOZP

   7)  refundace nákladů vynaložených zaměstnancem při výkonu práce (energie, internet, vlastní pracovní nástroje – provoz a údržba) – jednotkově či paušálem

   8)  pravidla pro zacházení s majetkem zaměstnavatele (počítač, telefon, software apod.) včetně ne/možnosti jeho použití pro soukromé účely – v tomto bodě se nemusí lišit home office od jiných zaměstnanců, kteří mají k dispozici stejné pracovní prostředky

Zdroj: https://www.epravo.cz/top/clanky/zakladni-aspekty-home-office-na-co-si-dat-pozor-pri-jeho-sjednavani-107493.html

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souvislosti s aktuální situací okolo šíření koronaviru představilo plán, jak by mohly proběhnout jednotné přijímací zkoušky na střední školy, závěrečné zkoušky a maturita. Hlavní informací je, že termín výše uvedených zkoušek se bude odvíjet od data, kdy bude zrušeno krizové opatření vlády ohledně uzavření základních a středních škol. Jednotné přijímací zkoušky proběhnou nejdříve 14 dní po umožnění studentům vrátit se do škol, v případě maturity to pak budou tři týdny.

„Pokud návrh dnes schválí vláda, pošle jej ministerstvo školství k projednání Poslanecké sněmovně v nejbližším možném termínu. Je pravděpodobné, že se jím poslanci budou zabývat již zítra,“ říká ministr školství Robert Plaga. „Uvědomuji si, jak je současná situace psychicky náročná pro žáky, jejich rodiče i pedagogy škol. Předložené řešení jsme zpracovali po důkladném zvážení všech okolností a různých možných variant řešení s tím, že za nejdůležitější v tuto chvíli považuji uklidnit žáky a vrátit jim nezbytný klid na přípravu – jak na přijímací, tak závěrečné i maturitní zkoušky,“ dodává ministr Plaga.

Jednotná přijímací zkouška na střední školy pro školní rok 2020/2021 by tak mohla proběhnout nejdříve 14 dnů ode dne obnovení osobní přítomnosti žáků při vzdělávání ve středních školách. Konkrétní termín, který bude letos jen jeden, poté stanoví MŠMT. Obsah a forma přijímací zkoušky se nemění, a stejně tak by zůstala beze změny kritéria přijímání stanovená ředitelem školy. Stále tak platí, že by zkouška proběhla i ve společné části – tedy jednotná zkouška - z písemného testu z českého jazyka a literatury a písemného testu z matematiky. „Oproti minulým letům budou zkráceny termíny pro vyhodnocení výsledků zkoušky, aby se uchazeči o studium dozvěděli vzhledem k okolnostem výsledek co možná nejdříve.“ vysvětluje ministr školství Robert Plaga. Ředitelé, kteří se rozhodli dělat i školní část přijímací zkoušky, stanoví jejich nové termíny v souladu s harmonogramem, který určí MŠMT.

Maturitní zkouška by pak proběhla nejdříve 21 dnů po znovuotevření středních škol. Maturitní testy by vyhodnotila samotná škola a nikoliv CERMAT, jako tomu je ve standardním módu. CERMAT školám předá dokumentaci a podklady pro vyhodnocení,“ říká ministr školství. Po konzultacích s Asociací ředitelů gymnázií a zástupci dalších asociací i s ohledem na časové hledisko bude letos ze společné části maturity vypuštěna písemná část z českého a cizího jazyka„U maturit bude klíčové, zda se školy otevřou do 1. června 2020. Pokud ano, budou maturity probíhat sice ve zjednodušené, ale obdobné podobě jako každý rok. Pro případ, že se školy do 1. června 2020 neotevřou, obsahuje návrh v zájmu jistoty maturantů náhradní řešení,“ říká ministr školství. Návrh totiž říká, že pokud nebude k 1. červnu školní docházka na střední školy obnovena, bude maturitní vysvědčení vystaveno na základě studijních výsledků žáka z posledních tří vysvědčení. Pokud žák v posledním ročníku v pololetí neprospěl, škola mu umožní vykonat komisionální přezkoušení, aby mohl v případě úspěchu maturitní vysvědčení získat také.

Závěrečné zkoušky u učebních oborů by pak podle návrhu proběhly podle podobných podmínek, jako zkoušky maturitní, včetně totožného náhradního řešení, pokud by školy nebyly znovuotevřeny do 1. června 2020.

Důvodem předložení zákona ze strany MŠMT je řešení mimořádné situace vzniklé v souvislosti se zákazem osobní přítomnosti žáků ve školách v souvislosti s koronavirovou nákazou a následným vyhlášením nouzového stavu v České republice. Účinnost tohoto zákona bude časově omezena pouze na tento školní rok.